Vladimír Brabec se narodil 15. května 1934 v Praze na Žižkově do rodiny malíře pokojů a ochotníka. K divadlu tíhl už od dětství, zpíval v Kühnově dětském zboru a v letech 1946 – 1948 hrál v žižkovském Divadle Akropolis. Poté odešel na DAMU (1949 – 1953) k profesorům Radovanu Lukavskému, Miloši Nedbalovi a Otomaru Krejčovi. Následně prošel Divadlem pracujících v Mostě (1953 – 1954) a vojenskou prezenční službu si odbyl v Burianově scéně D 34 (1954 – 1959).
Stal se členem činohry pražského Národního divadla (1. březen 1959 – 1975), z kterého odešel po infarktu na zdravotní dovolenou a byl hercem hereckého souboru Filmového studia Barrandov (1975 – 1980). Na částečný úvazek odešel do Laterny magiky (25. listopadu 1980 – 31. srpna 1981) a opět byl v činohře Národního divadla v Praze (1. září 1981 – 31. prosince 1993). Poté hostoval v Hudebním divadle Karlín a nebo v muzikálech Divadla Broadway.
Vladimír Brabec byl živelným, uvolněným a impulzivním hercem. Zpočátku vytvářel zejména milovníky, citově založené hrdiny, komické a nadsázkou i gagy obdařené muže. Dokázal předvést složité a velmi rozmanité náročné charakterní kreace, jímž dopomáhal svým uvolněným pohybem a sytým, ve všech rozpětích vždy sedícím hlasem.